Tax competition and tax harmonization in the European Union

Abstract

Devadesátá léta minulého století jsou charakteristická významnými změnami v ekonomickém prostředí, na které by měla pružně reagovat i daňová legislativa. Jedná se zejména o vlny mezinárodních fúzí a akvizicí, rozvoj elektronického obchodování, růst mobility faktorů a vzrůstající vliv nadnárodních korporací. Nejen vznik jednotného trhu, ale především monetární unie velmi silně ovlivnily podnikání subjektů, které přestaly chápat domácí trh jako trh členského státu, nýbrž začaly za domácí trh považovat trh evropský. Všechny tyto vývojové tendence (především změnu chápání domácího trhu) by měly odrážet i systémy zdanění.V současnosti se ovšem subjekty operující na jednotném vnitřním trhu setkávají de facto s patnácti odlišnými daňovými systémy, od 1. 5. 2004 dokonce s dvacetipěti. Tento fakt způsobuje pokles ekonomické efektivnosti, dodatečné náklady a přispívá k nedostatku transparentnosti. V oblasti DPH již strukturální harmonizace proběhla, takže problém působící dodatečné náklady nejen podnikatelským subjektům, ale i daňové správě, je princip země určení. Zavedení principu země původu, který ovšem předpokládá jednotné sazby daně, by znamenalo snížení administrativy a tedy i nákladů pro všechny zúčastněné subjekty.Zavedení jednotného evropského modelu v oblasti zdaňování korporací by taktéž znamenalo redukci dodatečných nákladů, které na sebe váže existence rozdílných daňových systémů, problém transferových cen v rámci Evropské unie by byl eliminován, automaticky by mohly být na "evropském principu" konsolidovány zisky a ztráty a v neposlední řadě by také došlo ke zjednodušení mezinárodních operací.Domnívám se, že velkým přínosem nejen pro společnosti samotné, ale i členské státy, by mohlo být zavedení jednotného základu daně (tedy společné metodiky konstrukce základu daně) pro společnosti, podnikající na vnitřním trhu. Jeho zavedením by se totiž stala efektivní sazba daně pro společnosti transparentnější (neboť při shodném základu daně by efektivní sazby daně byly v podstatě totožné s nominálními). Tímto způsobem harmonizace daňových základů by měly být splněny všechny předpoklady pro nastolení spravedlivé daňové konkurence v oblasti sazeb. Tento způsob harmonizace je ovšem velice náročný, vyžaduje disciplínu členských států a především se jedná o proces dlouhodobý. Zůstává tak otázkou, zda bude možno tuto strukturální harmonizaci prosadit stávajícím systém legislativních nástrojů, nebo zda bude nutné provést revizi těchto nástrojů, aby nebylo možné blokovat jejich přijetí jedním nebo dvěma státy.

Cite this work

No public copy is stored for this record, so only the metadata is cited.

Stored only when both papers are in the corpus — 21 citations exist upstream.