The Gender Dimension of the Relationship Between Private and Public

Abstract

The study deals with the private-public relationship in modern society as an open process in which gender relations are not only formed (created), but in return also form the connotations of these spheres according to gender understanding.On this theoretical base, possible ways of rethinking the model of bourgeois family which, in Czech society, has a normative power, are suggested with reference to Arendt's and Habermas's concepts.Thus the current processes of a socialisation under changing conditions can be dealt with as a complex problem of interrelations between the private and public spheres of broadening the thus far narrow and static conception of the family and bridging the so far separately solved problems of family and gender.Sociologický časopis, 1995, Vol. 31 (No.1: 25-38) Kategorie veřejného a soukromého Vznik moderní společnosti byl spojen se zásadní strukturní proměnou: konstituováním veřejného prostoru pro styk svobodných jedinců na jedné straně a konstituováním soukromého prostoru pro odchování těchto svobodných jedinců na druhé straně.Proces individualizace probíhá a projevuje se ve vztahu mezi těmito prostory, pro něž je stejně významné jejich institucionální oddělení, v tradiční společnosti neznámé a nemyslitelné, jako míra jejich vzájemné závislosti.Navzdory tomu, že se bezpochyby jedná o jednu ze základních struktur moderní společnosti, politická filozofie a sociologie s kategoriemi soukromého a veřejného v jejich uvedeném "rámcovém" významu většinou přímo nepracovaly a nahrazovaly je institucemi, které jsou do tohoto rámce "vepsány".Vztah mezi soukromou a veřejnou sférou byl pak nejčastěji tematizován jako vztah mezi individuem a společností či rodinou a státem, mezi veřejnoprávními a soukromoprávními ustanoveními a podobně.Vedly k tomu nepochybně důvody metodologické: zejména sociologie, rodící se jako věda pozitivistická, se zaměřovala na pevně vymezitelné útvary a jejich přesně identifikovatelné funkce.Soukromá a veřejná sféra však nejenže nepředstavují takové instituce, ale lze je nejspíše charakterizovat jako dvě polohy existence, života jedince, a jejich podstatné určení je tedy spíše filozofické.Nadto pojmy veřejné a soukromé označují také pohyblivé atributy zmíněných institucí, tedy opět jakousi nepevnou veličinu.Není patrně náhodou, že tyto pojmy zažívají svou renesanci až s nástupem "sociologické imaginace" a frontální kritiky moderní společnosti od šedesátých let -budiž zmíněni alespoň autoři, o něž se opírám v této stati: Arendtová, Habermas, Sennett.Ukazuje se, že jakmile jde o analýzu hlubších společenských změn, disponují tyto kategorie specifickým heuristickým potenciálem, který umožňuje lépe pracovat s pojmy a vztahy dosud prefe-

Cite this work

No public copy is stored for this record, so only the metadata is cited.

Stored only when both papers are in the corpus — 11 citations exist upstream.

Papers that cite the same references — the relational fallback while embeddings are still backfilling.